Tradiční sušárna ovoce

Oblasti s rozšířeným ovocnářstvím (v Českém středohoří, Podkrkonoší a na východní Moravě) se zhruba do poloviny 20. Na Slovácku a Valašsku se používá výraz sušírna , ve východních Čechách . Tajemství sušíren ovoce, aneb jak usušit vše co potřebujete – Stavba a. A právě k tomuto účelu se budovaly zmíněné stavby, dle místních zvyklostí dřevěné nebo zděné, které na nás ještě dnes tu a tam vykouknou zpoza keřů. Naštěstí existují i dnes nadšenci, kteří kouzlu starých sušáren propadli a křísí jak tradiční sušení ovoce , tak s ním související vaření povidel, zpět k životu.

Sušírny ovoce na Valašsku bývaly evropským centrem této úpravy sezonního ovoce a dnes je tu především mladí lidé znovu křísí k životu.

Sušení sezonního ovoce bývalo v ovocnářských krajích tradicí. Poměrně nová sušírna ovoce v Jestřabí u Šuráňů, kam se podívali účastníci. V nekerých dědinách bývaly také sušérně na ovocé. Já si pamatuju v Jastřabí už enom sušérňu Čérníčkovu, tam bývalo hodně zpěvu a radosti. Vlárského mě utvrdil, že by bylo dobré navázat na tradiční sušení ovoce a postavit novou sušárnu v Jestřabí,“ říká Pavel Šuráň.

Inspiraci pro její stavbu . Sušárny ovoce sloužily k sušení švestek, jablek i hrušek. Stávaly v zahradě zemědělské usedlosti nebo v ovocném sadu.

Stavby sušáren byly dřevěné nebo zděné konstrukce, kryté doškovou, šindelovou nebo pálenou střešní krytinou. S několika sušárnami ovoce se setkáme i ve skanzenech v Čechách i na Moravě. Všechny zdejší sušírny už mají bezdýmovou formu, kdy ovoce schne v čistém, teplém. Sušení ovoce a bylin a postupné oživení dávné slávy kraje, . Sušírna ovoce je cenným dokladem tradiční venkovské hospodářské stavby 19. Význam stavby je umocněn tím, že náleží k roubené chalupě, která je kulturní památkou a společně tak dokumentují nejen lidovou architekturu valašského regionu, nýbrž i tradiční způsob života v daném regionu.

Zachovat užitečnou tradici a službu, pro zdejší kraj typickou již několik staletí. Květná – Povidla podle tradičního receptu bez přidaného cukru a dalšího ovoce. Zkrátka stoprocentně švestková. Vývoj zpracování zemědělských produktů 1. Kapitoly z historie obce.

Tradiční lidový dům v Poteči. Najdou se ale i nadšenci, kteří si tradičně pojaté sušárny staví svépomocí. Patří mezi ně i Miloš Paleček, který postupně buduje repliku tradiční sušárny na ovoce.

Postupně ji stavíme původním způsobem. Ještě ji dokončuji, zbývají některé . Moštárna, sušárna a ovocná zahrada spojují umně a efektivně citlivé využití krajiny, domov těm, co ho potřebují, práci a hromadu požitků.

Ve snaze navázat na tradici zpracování ovoce , která měla velký význam ve výživě zdejších lidí, vybavili hostětínští v opravené stodole moštárnu, která zpracovává úspěchy . Kvalitně, užitečně a lépe finančně zhodnotit přebytkové ovoce z početných místních sadů a zahra které v lepším případě končí v podobě kvasu,. Zprovoznit, ve Vlachovicích službu tradičního sušení ovoce , sušení bylinek a vaření kotlovin. Začala sezóna sušení ovoce.

Občanské sdružení Dokopy tam obnovilo bezmála desítku historických sušíren. V minulosti patřilo východní Valašsko k významným exportérům křížal do celé Evropy. Některé obce sušárny na ovoce obnovují, jiné si postavily sušárnu zbrusu novou. Zlínsko – Natrhat, nakrájet, usušit.

Podle ovocnářů má sušení tuzemského ovoce potenciál. Lidé totiž častěji preferují regionální výrobky než levný dovoz . Současná podoba odpovídá poslednímu vývojovému typu vesnických sušáren z konce 19. Unikátní bezdýmová sušárna ovoce s přenosnými lískami se nachází v areálu největší a nejbohatší usedlosti č. Starší část stavby je z 1. Z trosek byla rekonstruována v letech . Hrubou stavbu, včetně položení nové střechy, dokončila naše „pracovní parta“ z údržbové dílny s podporou grantů z ČSOB, Nadace Weil-Gotshal, Lesů ČR, Holcim Česko, . DoubravCharakteristika- hospodářský objekt sloužící k sušení ovoce , zejména jablek, hrušek a švestek.

Zálesí velice starou tradici. Sušené ovoce se především konzumovalo a určitý přebytek se prodával .